Hlavní navigace

Jak se pozná autista?

Redakce

Vrozená porucha některých mozkových funkcí děsí nejednoho rodiče a možná i vy jste si položili otázku: „Není moje dítě autista?“ Co by vás mělo varovat?

Autistické dítě hůř navozuje kontakt s dalšími lidmi a často se chová trochu jinak. Mívá záchvaty vzteku, je spíš negativistické a nesoustředěné. Dokonce si i jinak hraje. Raději samo a často se zabývá jednou věcí stále dokola – například otevírá a zavírá krabičku, řadí věci za sebou a podobně.

Co však rodiče nejvíc znervózňuje, bývá „opožděný vývoj“. Nepoužívá slova, nezamává nebo jej nebaví dětské hry typu „paci-paci“ nebo „ták je veliký“.

Přestože přesnou diagnózu lze stanovit až okolo třetího čtvrtého věku dítěte, některých příznaků si můžete všimnout ještě v kojeneckém věku.

Autista se chová „jinak“ a rodiče často nevědí, jak na chování svého dítěte reagovat. Nevědí, jak s ním pracovat. Nerozumí nemoci.

Do českého jazyka se překládá multimediální výukový manuál, který vznikl na vědeckých podkladech. Jak rodičům pomůže?

Chování

  • Propadá častým záchvatům vzteku.
  • Je hyperaktivní a negativistické.
  • Dítě je nesoustředěné a u ničeho nevydrží.
  • Nehraje si správně s hračkami a zabývá se určitými věcmi stále dokolečka (řadí, točí, hází, otvírá-zavírá apod.).
  • Neobvyklá fixace na určité hračky (neustále s sebou nosí nějaký předmět).
  • Chodí po špičkách, točí se dokola a jeho pohyby jsou zvláštní.
  • Některé pohyby jsou velmi zvláštní, například výrazně třepe rukama při radosti.
  • Raději si hraje o samotě, neprojevuje radost při společné činnosti, nerozvíjí společnou hru. Málo se zajímá o ostatní děti.
  • Upřednostňuje sebeobsluhu, případně používá ruku druhé osoby.
  • Nespolupracuje při společných aktivitách, například je obtížné s ním sdílet pozornost (společné prohlížení obrázků, společná hra), netouží se předvést.

Komunikace:

  • Dítě nereaguje nebo málo reaguje na své jméno. Stejně tak i na nejrůznější pokyny.
  • Častý je opožděný vývoj řeči, vyjadřuje se hlavně křikem. Některá slova začalo říkat a později přestalo.
  • Je ve vnitřním světě, často působí dojmem, že neslyší.
  • Neukazuje ukazováčkem na zajímavé předměty (dítě by mělo začít ukazovat na věci, které ho zajímají, okolo 9. měsíce).
  • Nemává na rozloučenou, což odpovídá věku okolo jedno roku.    
  • Nenapodobuje aktivně, často a s radostí. Dětské hry typu „paci-paci“ nebo „ták veliký“ jej nezajímají.
  • Dítě špatně nebo vůbec nenavozuje oční kontakt (krátkodobý oční kontakt dokáže dítě navázat již okolo 2. měsíce).                      
  • Málo používá nebo chybí úplně sociální úsměv.
Našli jste v článku chybu?