Hlavní navigace

7 nezbytných vyšetření, která má zahrnovat pravidelná preventivní prohlídka

Redakce

Dotazy na to, co má zahrnovat pravidelná preventivní prohlídka u praktického lékaře, patří mezi velice časté, říká Oldřich Tichý z VZP. Podívejte se, kdy a jak často máte mít vyšetření EKG, cholesterolu, glykémie, znamének a další.

Preventivní prohlídka – jednou za 2 roky

Všeobecná preventivní prohlídka u praktického lékaře se provádí a pojišťovna ji plně hradí jednou za dva roky (po uplynutí třiadvaceti měsíců po provedení poslední všeobecné preventivní prohlídky).

 

Obsahem preventivní prohlídky by vždy mělo být doplnění anamnézy se zaměřením na její změny, rizikové faktory a profesní rizika. Lékaře bude zajímat hlavně výskyt kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze, diabetu, poruchy metabolismu tuků a nádorových onemocnění v rodině a také výskyt závislostí.

Lékař má vždy provést kompletní fyzikální vyšetření včetně změření krevního tlaku, zjištění BMI a orientační vyšetření zraku a sluchu. Při každé preventivní prohlídce má dělat orientační vyšetření moči diagnostickým papírkem a má také zkontrolovat očkování.

Co má vždy zahrnovat pravidelná preventivní prohlídka

  • doplnění anamnézy – změny, rizikové faktory, profesní rizika (výskyt kardiovaskulárních onemocnění, hypertenze, diabetu, poruchy metabolismu tuků, nádorových onemocnění a závislostí v rodině)
  • kompletní fyzikální vyšetření
  • včetně změření krevního tlaku
  • zjištění BMI
  • orientační vyšetření zraku a sluchu
  • orientační vyšetření moči diagnostickým papírkem
  • kontrola očkování

Další vyšetření pak probíhají následovně:

EKG – ve 40 letech a pak každé 4 roky

Na vyšetření EKG má pacient v rámci všeobecné preventivní prohlídky u praktického lékaře nárok ve čtyřiceti letech a pak každé čtyři roky.

„Při preventivní prohlídce má ale lékař zkontrolovat a zhodnotit výsledky vyhláškou předepsaných vyšetření, a pokud nebyla v předepsaných termínech provedena, má tato vyšetření zajistit. Proto, jestliže například pacient absolvoval v předchozím roce vyšetření EKG s negativním výsledkem (tj. že vše je v pořádku) a jeho praktický lékař má tento výsledek k dispozici, není důvod EKG dělat znovu v rámci preventivní prohlídky,“ říká Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Naopak kdyby byl k vyšetření EKG zdravotní důvod, lékař pošle pacienta na vyšetření hned a bez ohledu na zmíněný interval stanovený pro preventivní péči.

Cholesterol – zhruba po 10 letech

Stejně tak má lékař při preventivní prohlídce zkontrolovat výsledky, resp. zajistit vyšetření koncentrace celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů. Toto vyšetření se provádí při první všeobecné preventivní prohlídce po ukončení péče u praktického lékaře pro děti a dorost a dále ve třiceti, čtyřiceti, padesáti a šedesáti letech.

Glykemie – po čtyřicítce každé 2 roky

Lékař má rovněž zajistit vyšetření glykemie. Obdobně jako u cholesterolu poprvé při první všeobecné preventivní prohlídce a pak od čtyřiceti let věku ve dvouletých intervalech. „Opět to znamená, že například u pacienta nad čtyřicet let, který je dispenzarizován a pravidelně vyšetřován jako diabetik, není nutné dělat vyšetření glykémie při každé preventivní prohlídce u praktického lékaře,“ upřesňuje mluvčí VZP.

Onkologická prevence – varlata, prsa, střeva

V rámci onkologické prevence má být při preventivní prohlídce vyšetřena kůže – pokud máte podezřelá znaménka, raději na ně upozorněte.

Jestliže lékař vyhodnotí pacienta z hlediska rodinné, osobní a pracovní anamnézy jako rizikového, má provést vyšetření per rectum, u mužů klinické vyšetření varlat, u žen od pětadvaceti let věku klinické vyšetření prsů, a to spolu s poučením o samovyšetřování.

U žen od pětačtyřiceti let věku má praktický lékař při preventivní prohlídce ověřit, zda je k dispozici výsledek screeningového mamografického vyšetření z posledních dvou let; pokud ne, měl by ženu odeslat na toto vyšetření.

U osob nad padesát let pak má lékař zajistit stanovení okultního krvácení ve stolici, ev. ve věku nad pětapadesát let provedení screeningové kolonoskopie jednou za deset let. „Zde je zmiňované ověřování namístě zejména s ohledem na to, že na mamografii či kolonoskopii může vydat žádanku též gynekolog. Proto je vhodné si po vyšetření nález vyžádat a dát kopii i druhému z nich – příslušné screeningové pracoviště jinak výsledek odesílá jen tomu lékaři, který vystavil žádanku,“ upozorňuje Oldřich Tichý z VZP.

 

Zdroj: VZP

Našli jste v článku chybu?